Doba sušení
Doba sušení závisí na množství produktů na sítu, tloušťce plátků, vlhkosti a
teplotě okolního ovzduší, a hlavně na obsahu vody v potravinách. Veďte si
záznamy.
Skladování a označování
Usušené potraviny si zachovají jednu třetinu až jednu dvanáctinu původní
hmotnosti. Vhodnými skladovacími nádobami jsou zavařovací sklenice, nádoby s
kovovými šroubovacími víčky apod. Potraviny v plastových sáčcích uchovávejte v
pevných nádobách chráněných proti hmyzu. Nádoby plňte až po okraj, abyste
zabránili vnikání vzduchu. Při balení dejte pozor, abyste potraviny nerozmačkali.
Vhodnější jsou spíše malé nádoby, protože při každém otevření vniká dovnitř
vlhkost ze vzduchu.
Nádoby si můžete označovat nálepkami s uvedením obsahu, datem a dobou
sušení, hmotností apod.
Pravidelná kontrola vlhkosti
První týden po usušení občas nádobkou zatřeste, abyste se přesvědčili, že
obsah nenavlhnul. Později uložené potraviny občas kontrolujte a pokud zvlhnou,
přesušte je.
Skladovací prostory
Potraviny skladujte na chladném, suchém a tmavém místě. Doporučená teplota
je 5 až 20 °C.
Užití sušených potravin
Původního stavu potravin dosáhneme rehydratací (nasáknutí vodou). Není to
nutné u všech druhů – sušené ovoce a závitky jsou výbornou přesnídávkou,
zelenina se může přidávat do polévek, minutek, dušených a jiných jídel i bez
rehydratace. Také byliny používáme v suchém stavu, obvykle na bylinné čaje.
Při rehydrataci platí obecné pravidlo, že na jeden šálek ovoce, zeleniny nebo
hub se nalije jeden šálek vody. Nechá se 5–15 minut stát a pak se zpracuje podle
receptu. Při namáčení nepřidávejte do vody sůl ani cukr. Vodu, která zbude po
namáčení použijte pro přípravu jídel – obsahuje vitamíny a minerální látky.
Jedním ze způsobů rehydratace je vaření. Ovoce a zelenina se vaří ve vodě,
masových vývarech nebo šťávách, nebo se dává přímo do jídel, která byla zalita
vodou. Běžně se dává půl šálku sušené zeleniny místo šálku zeleniny čerstvé.
Dále uvádíme průměrné ekvivalenty sušených potravin: